Sníh venku se mění na led a chodníky se stávají stále nebezpečnějšími. Uvnitř se ozývá rytmus bicích bubnů v hledišti, a tým RFS, mistři Lotyšska, převládá ve svém předsezónním utkání proti Nomme Kalju z Estonska. Když jejich albánský obránce Herdi Prenga zvýší vedení na 2:0, zápas je de facto rozhodnutý a jediným překvapením je pozdní útěcha od soupeře z pokusů o obrat.
Po zimě není travnaté hřiště vhodné pro hru, a tak se týmy přesunuly pod střechu, aby se zúčastnily Livonské ligy – nové přátelské soutěže, která spojuje týmy z Lotyšska a Estonska před návratem do národních soutěží v březnu. Ale vzniká rostoucí hnutí prosazující, aby se tyto zápasy staly formálnější a významnější událostí: jako součást inovativního a UEFA schváleného přeshraničního “Baltic League”, která by také zahrnovala týmy ze Litvy. Mnoho lidí v menších zemích má pocit, že stávající struktury nejsou přizpůsobené fotbalovému rozšiřování konkurenceschopnosti a finančním propastem.
“Věřím, že tato oblast ve fiktivního území UEFA je nejvhodnější k vytvoření přeshraniční ligy”, říká Maksims Krivunecs, prezident lotyšské Virsligy. “Jsme tři velmi blízké země sociálně, ekonomicky a kulturně. Cestování a logistika nejsou obtížné. A pak je tu nejdůležitější faktor: jsme si velmi podobní ve fotbale.”
Krivunecs se podílel na návrhu, který by, pokud by byli všichni zainteresovaní přesvědčeni, umožnil nejlepším čtyřem týmům všech tří pobaltských zemí se setkat v kombinované lize během druhé poloviny každé sezóny. V roce 2023 RFS ztratili pouze dva body proti soupeřům ze zbytku pětice v lotyšské lize. Teorie říká, že pravidelná setkání s týmy jako Flora Tallinn nebo regionálními giganty Zalgiris Vilnius by je lépe připravila na evropskou soutěž a přinesla finanční příležitosti, které by prospěly celému místnímu ekosystému.
Aleksandrs Usovs, ředitel fotbalu v RFS, sleduje, jak jeho šikovně vybraný tým se 12 národnostmi převyšuje své soupeře s atraktivním, rychlým stylem hry. “Chceme silnější soutěž, aby nám nejlepší kluby z Estonska a Litvy to mohli poskytnout”, říká. “Naše populace se pohybuje těsně pod 2 miliony lidí, ale pokud se s nimi spojíme a vytvoříme trh o 6 milionech, přitáhne to jinou úroveň pozornosti médií, fanoušků, sponzorů a také na úrovni vlády.”
V roce 2022 dosáhly lotyšská, litevská a estonská nejvyšší fotbalová soutěž tržeb ve výši 25 milionů liber, 13 milionů liber a 11 milionů liber. Samozřejmě není žádným překvapením, že nemají ambice rivalizovat s anglickou Premier League, která vydělala 5,5 miliard liber. Ale co kdyby spojení sil vytvořilo ligu s podobným potenciálem jako Dánsko, které vydělalo 246 milionů liber, nebo možná ještě realističtěji, česká první liga s 83 miliony liber?
Procházení hráčůmi mezi kluby by podle Usovse pomohlo efektivněji přenášet hráče. Virsliga má nejnižší průměrný věk hráčů v Evropě a stává se stále atraktivnější zastávkou pro talenty z jiných zemí. Minulé léto RFS prodali srbského útočníka Andreje Ilic do norského Vålerengy za 1,4 milionu liber; v lednu pak dostali solidní částku, když přestoupil do Lille za 3,4 milionu liber. Mistryně z roku 2022, Valmiera, vydělala v posledních dvou letech poznatelných 5 milionů liber prodejem hráčů. Lotyšsko nemá žádnou domácí televizní smlouvu, takže s větší expozicí a na vyšší úrovni fotbalu by mohl vývoz talentů rapidně vzrůst.
“Vidím baltickou ligu jako jediné možné řešení”, říká Krivunecs. “Můžeme jako takto pokračovat ještě dlouho, ale problém je, že v mezidobí se rozvíjejí jiné ligy. Domácí fotbal je sice zábavný, ale na mezinárodní úrovni se potýkáme s problémy.”
Krivunecs, který je ve světě evropského fotbalu vysoko hodnocený a v dubnu se zúčastní prezidentských voleb v Lotyšském fotbalovém svazu, nemá na kontinentu málo sympatizantů, ale jeho největší výzva spočívá v přesvědčení těch, kteří jsou blíž. Vysvětluje, že všech 10 klubů v Virslize s tím souhlasí, což se potvrzuje i v rozhovoru se členem vedení jednoho z menších klubů, který by nebyl nutně v každém roce očekávaným účastníkem baltické ligy. “Musíme zkusit něco jiného,” poznamenává dotyčná osoba. “Jinak se staneme izolovanými.”
Podle Krivunecse jsou i kluby v Estonsku a Litvě příznivě naladěny. Ale jiní na klíčových pozicích nejsou tak nadšení. “Odpověď z naší strany zní ne,” říká prezident Estonského fotbalového svazu Aivar Pohlak Guardianu. “Naše situace na trhu je odlišná, takže bychom z krátkodobého hlediska byli nejspíš ti, kteří by na tom prodělali. Naše jediná šance spočívá v tom, že vybudujeme vlastní finanční model s příjmy, které bude akceptovat naše společnost.”
Pohlak upozorňuje, že verze baltické ligy byla vyzkoušena na konci 2000. let, i když bez propojení s domácími soutěžemi nebo soutěžemi UEFA. Tvrdí však, že ti, kteří se tehdy účastnili, mají vzpomínky pozitivní. Jurijs Zigajevs, vítěz s Ventspilem v roce 2009, sleduje, jak RFS poráží Kalju, a vzpomíná s nadšením na “skvělé vzpomínky” na finále proti litevskému týmu Suduva. “Nechápu, proč by to tentokrát nemohlo fungovat, pokud každá země udrží svá místa v evropských soutěžích,” říká.
Návrh Krivunecse to dělá právě takovým způsobem. Nenechává se odradit nesouhlasem a věří, že společný podnik s Litvou by zpočátku stačil, pokud Estonsko odmítlo. Jeho výzkum ukázal, že existuje zájem a většina fanoušků navštívila zápasy Livonské ligy mezi Lotyšskem a Estonkem. Jakýkoli formální návrh mezi státy by musel být schválen Uefou.
Je to pravděpodobnější než kdy jindy v oblasti, kde se fotbal neustále vyvíjí a očekává se, že bude dál růst. Společná liga by mohla přinést nejen větší konkurenci a finanční příležitosti, ale také posílit fotbalovou kulturu a rozvíjet talenty v pobaltském regionu.
Často kladené otázky (FAQ):
1. Co je Livonská liga?
Livonská liga je nová přátelská soutěž, která spojuje týmy z Lotyšska a Estonska před jejich návratem do národních soutěží v březnu.
2. Jaký je cíl vzniku přeshraniční “Baltic League”?
Cílem vzniku “Baltic League” je vytvořit formálnější a významnější přeshraniční soutěž, která by zahrnovala nejlepší týmy z Estonska, Lotyšska a Litvy.
3. Jak se rozdělují tržby v současných pobaltských ligách?
V roce 2022 dosáhly lotyšská, litevská a estonská nejvyšší fotbalová soutěž tržeb ve výši 25 milionů liber, 13 milionů liber a 11 milionů liber.
4. Jak by spojení sil mohlo ovlivnit tržby a rozvoj fotbalu v regionu?
Spojení sil by mohlo přinést větší konkurenci a finanční příležitosti, stejně jako posílit fotbalovou kulturu a rozvíjet talenty v pobaltském regionu.
5. Kdo je zainteresován na tvorbě baltické ligy?
Mnoho klubů v Estonsku, Lotyšsku a Litvě je příznivě naladěno k vytvoření baltické ligy, ale někteří na klíčových pozicích nejsou tak nadšení.
6. Jaké jsou výhody vytvoření baltické ligy?
Vytvoření baltické ligy by umožnilo efektivnější přenos hráčů mezi kluby, posílilo exponenci talentů, přitáhlo vyšší úroveň pozornosti médií, fanoušků, sponzorů a také na úrovni vlády.
7. Jaké jsou argumenty proti vytvoření baltické ligy?
Některé země, jako Estonsko, mají obavy z toho, že by mohly na krátkodobém horizontu utrpět finanční ztráty a preferují budování vlastního finančního modelu.
8. Existuje podpora mezi fanoušky pro baltickou ligu?
Podle výzkumu existuje mezi fanoušky zájem o přeshraniční soutěž a většina fanoušků navštívila zápasy Livonské ligy mezi Lotyšskem a Estonskem.
9. Jaká je šance na realizaci baltické ligy?
Šance na realizaci baltické ligy je pravděpodobnější než kdy jindy v oblasti, kde se fotbal neustále vyvíjí a očekává se, že bude dál růst. Formální návrh mezi státy by však musel být schválen Uefou.
10. Kdo je hlavním představitelem při prosazování baltické ligy?
Maksims Krivunecs, prezident lotyšské Virsligy, je hlavním představitelem při prosazování baltické ligy.